Příjem z pronájmu nebytových prostor

V případě, že má například společenství vlastníků bytů (dům s několika byty v osobním vlastnictví) v přízemí společné nebytové prostory, které jsou pronajímány, je vhodné se zaměřit na otázku, jak bude zdaněn příjem z pronájmu tohoto nebytového prostoru u jednotlivých vlastníků.

Vezměme si konkrétní příklad: Vlastníků je 10 a jsou to fyzické osoby, zaměstnanci, nemají žádné příjmy z podnikání ani jiné příjmy. V přízemí je pronajat společný nebytový prostor, za jehož pronájem je všem vlastníkům v dubnu 2015 vyplaceno 10 000 Kč.

Jak bude takovýto příjem u dané FO zdaněn?

Majiteli vznikl příjem z pronájmu nemovitosti podle § 9 Zákona o daních z příjmu, má tedy dvě možnosti: uplatnit si prokazatelně vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů (tedy výdaje v plné výši), nebo může uplatnit výdaje ve výši 30 % z příjmů (pro rok 2015 však maximálně částku 600 000 Kč).

Pokud je vlastník povinen podat z nějakého důvodu daňové přiznání, zahrne tento příjem do dílčího daňového základu §9. Zákon o daních z příjmu však také v některých případech umožňuje přiznání nepodávat, a to:

V případě, že poplatník pobíral v daném roce pouze příjmy od jednoho zaměstnavatele, nebo více zaměstnavatelů po sobě, u kterých podepsal prohlášení k dani z příjmu ze závislé činnosti, a jeho ostatní zdanitelné příjmy (včetně příjmu z pronájmu) nepřesáhly hodnotu 6 000 Kč, nebo měl roční příjmy v celkové výši maximálně 15 000 Kč (vyjma příjmů osvobozených, jako jsou třeba důchody do výše 306 000 Kč za rok a vyjma příjmů zdaňovaných srážkou – např. pracovní poměry a dohody mimo pracovní poměry, kde nebylo zaměstnancem podepsáno prohlášení k dani a příjmy z těchto žádný měsíc nepřesáhly 10 000 Kč).

Když se vrátíme k našemu příkladu, vlastník si tento příjem ve výši 10 000 Kč bude muset zdanit a taktéž podat daňové přiznání. Z tohoto příjmu může zároveň uplatnit výdaj ve výši 30 % z příjmů.