Využijte služeb námi prověřených odborníků a firem
... když kupujete, prodáváte, pronajímáte nebo jen vlastníte nemovitost!
-
-
VIPvíce informací
Odborný článek
Jak řádně vypovědět nájem bytu podle občanského zákoníku?
Na rozdíl od výpovědi nájemního vztahu dle obecné úpravy (nájem jakékoli věci, vyjma nájmu bytu a domu a nájmu prostor sloužících k podnikání) která se neuplatní v případě nájmu bytu a domu, stanoví občanský zákoník pro výpověď nájmu bytu a domu jednoznačně přísnější podmínky. Nový OZ (od roku 2014) zcela zřetelně i nadále zachoval ochranu nájemce, ovšem v určitých případech vyžaduje jeho vyšší aktivitu při ochraně jeho práv.
Nájemné a změna jeho výše
Za nájemné se označuje úplata za užívání pronajaté věci nájemcem. Povinnost platit nájemné vzniká nájemci na základě nájemní smlouvy uzavřené s pronajímatelem. O tom, zda je nutné v nájemní smlouvě uvést výši nájemného a zda lze jeho výši měnit, pojednává tento článek.
Odevzdání bytu nájemci
Termín a způsob odevzdání bytu nájemci si primárně může pronajímatel s nájemcem dohodnout. Pakliže tak neučiní, upravuje občanský zákoník pravidla, která se k odevzdání bytu váží. Níže bude uvedena zákonná úprava i možnosti její smluvní modifikace. Zároveň bude vysvětlen pojem „byt způsobilý k užívání a nastěhování“.
Zvyšování počtu osob v nájemcově domácnosti
Nájemce má právo realizovat v pronajatém bytě svůj soukromý a rodinný život a za tímto účelem přijímat návštěvy a nové členy domácnosti. Proti tomu stojí zájmy pronajímatele plynoucí z jeho vlastnického práva k bytu. Pro stanovení, jakým způsobem a za jakých podmínek může pronajímatel zasahovat do počtu osob v nájemcově domácnosti, určuje občanský zákoník níže popsaná pravidla.
Právo stavby – když budova není součástí pozemku
Jednou změn způsobených přijetím nového občanského zákoníku v roce 2014 je i pravidlo, že stavba je vždy součástí pozemku, na kterém stojí. Zákon tak výrazně omezuje možnost, aby vlastník pozemku a vlastník stavby byly dvě odlišné osoby. Aby však tento zákon mohl reflektovat všechny možné situace, ke kterým může v reálném životě docházet, zavedl v souvislosti s výše zmíněným pravidlem i nový institut, kterým je tzv. právo stavby.
Máte dotazy k registraci členství a potřebujete více informací?
Nabízíme ZDARMA maximum informací, nástrojů a služeb pro bezpečné realitní transakce.
Zavoláme vámNapište nám
Zhodnocení pronajatého bytu nebo domu
Rozhodne-li se pronajímatel provést stavební úpravy, které zvyšují hodnotu bytu, který pronajímá, často to vede i ke zlepšení podmínek bydlení v bytě nebo rovnou v celém domě. S takovými úpravami se většinou pojí nemalé náklady. Jak a za jakých okolností lze část nákladů získat od nájemníků zpět, bude popsáno v následujícím článku.
Vyklizení a předání bytu nájemcem
Nájemní vztah je závazkový právní vztah, v rámci kterého se pronajímatel zavazuje poskytnout nájemci k dočasnému užívání určitou věc a nájemce je povinen za užívání této věci hradit pronajímateli nájemné. Jak plyne z výše uvedeného, předmět nájmu je nájemci poskytován jen dočasně. Po skončení nájmu je tak nájemce povinen byt předat pronajímateli. Pakliže se tak nestane, může se pronajímatel bránit podáním žaloby na vyklizení. Jaké alternativy jsou k soudnímu řízení pro pronajímatele k dispozici?
Smrt nájemce
Uzavřením nájemní smlouvy vznikají nájemci a pronajímateli určitá práva a povinnosti. Kdo se ale stane oprávněným a povinným v případě, že dosavadní nájemce zemře? Může pronajímatel sám vyklidit byt zemřelého nájemce, aby jej mohl dále užívat ke svému účelu, tzn. k pronájmu jiné osobě? Problematiku smrti dosavadního nájemce a jejich následků vůči pronajímateli řeší tento článek.
Jaká jsou nejdůležitější nová práva a povinnosti pronajímatele dle nového občanského zákoníku?
Vzhledem k velkému množství změn, které v nájemních vztazích přinesl nový občanský zákoník, je nutné si dát pozor, zda mezi těmito změnami nejsou i nová práva, ale zejména nové povinnosti, které by měl pronajímatel bytu dodržovat.
Opravy bytu, domu a nebytového prostoru – kdo je dle zákona k čemu povinen?
V souvislosti s nájmem bytu, domu či nebytového prostoru často dochází k nutnosti oprav, ať již drobných či větších. Ovšem právě roztřídění, zda se ještě jedná o tzv. běžnou údržbu a drobnou úpravu, či zda už se jedná o udržování bytu ve stavu způsobilém k užívání, je zcela zásadní pro určení, kdo je povinen opravu provést a uhradit. Často tak dochází k situacím, kdy ani pronajímatel, ani nájemce nemá za to, že je k opravě povinen, což vyúsťuje v mnohé spory. Přitom rozvržení povinností v souvislosti s opravami a údržbou stanovuje nový občanský zákoník poměrně jasným způsobem.
