Znalecký posudek vs. Odhad tržní ceny

Znalecký posudek, odhad ceny nemovitosti, odhad tržní ceny či tržní ocenění?! Co tyto termíny znamenají a kde se s nimi setkáme? Nejčastěji při realitní transakci – při prodeji či nákupu nemovitosti. Znamená ale znalecký posudek to samé, co odhad tržní ceny? Kdo může tyto odhady zpracovávat a na co nám slouží?

Hned na úvod si pojďme říci, že se s pojmem znalecký posudek setkáváme nejčastěji při běžné koupi nebo prodeji nemovitosti. Důvodem je to, že se stát snaží eliminovat daňové podvody, které by mohly nastat při stanovování výše daně z realizovaného prodeje nemovitosti. Jak určit výši daně (z nabytí nemovitosti – dříve známou jako daň z prodeje nemovitosti) je několik způsobů a jedním z nich je znalecký posudek.

Znalecký posudek

Znalecký posudek připravuje soudní znalec a tím může být pouze osoba jmenovaná soudem nebo Ministerstvem spravedlnosti podle Zákona č. 37/67 Sb. o znalcích a tlumočnících a dle příslušné Vyhlášky. Soudní znalci jsou jmenováni pro různé obory.

Znalec by měl kvůli posudku navštívit nemovitost, kterou posuzuje, zaměří velikost (či vyčte z výkresů), zjistí její stav a vypočítá cenu dle metodik oceňování majetku daných zákonem. Znalec využívá koeficienty, kterými zvyšuje či snižuje základní „tabulkovou“ cenu, přihlíží k mnoha parametrům (velikost města, použité materiály, umístění v rámci bytového domu, stáří nemovitosti apod.). Výsledný odhad ceny prostřednictvím znaleckého posudku však neodráží aktuální stav realitního trhu a není tedy cenou tržní.

Proto bankovní i nebankovní instituce, které poskytují finanční prostředky na nákup nemovitosti, nepoužívají klasické znalecké posudky, ale používají odhad tržní ceny nemovitosti.

Odhad tržní ceny nemovitosti