Diskriminace zájemce o nájem bytu
Pronajímatel bytu se může dopustit diskriminace, pokud v nabídce pronájmu vyloučí například příslušníky určitého etnika či národnosti. Takové jednání může být považováno za diskriminaci ve formě navádění dle § 4 odst. 5 antidiskriminačního zákona a vystavuje se tak riziku žaloby a požadavků na odškodnění ze strany odmítnutého zájemce. Obsah nabídky pronájmu stejně tak jako důvody odmítnutí zájemce by proto měl pronajímatel vždy pečlivě zvážit.
Diskriminace zájemce dle zákona
Problematikou diskriminace se zabývá především zákon č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon (dále jen „antidiskriminační zákon“). Podle něj může být diskriminací zejména takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru[1].
Stejně tak může být považováno za diskriminaci i takové jednání, kterého se dotyčný dopustí na základě domnělého důvodu (tedy např. dle jména nebo přízvuku považuje zájemce za příslušníka určité národnosti či etnika, ačkoliv tento jím ve skutečnosti není)[2].
Současně zákon stanoví oblasti, v nichž může k diskriminaci docházet, přičemž je zde výslovně uvedeno, že právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace se týká rovněž přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.[3]
Dle dikce zákona se tak i pronajímatel může dopustit diskriminace v případě, že nezajistí rovný přístup ke všem zájemců o bydlení. Diskriminací v takovém případě může být v podstatě jakékoliv jednání pronajímatele – tedy zejména zveřejnění diskriminačního požadavku v nabídce pronájmu či odmítnutí zájemce pouze na základě jeho rasy, národnosti, pohlaví apod.
Náhrada újmy diskriminované osobě
Pakliže by se pronajímatel bytu skutečně dopustil diskriminace dle shora uvedeného, tedy by například odmítl zájemce pouze proto, že se jedná o svobodnou matku, o zdravotně postiženou osobu či o vyznavače islámu, vystavuje se riziku žaloby a náhrady nemateriální újmy, která by takto diskriminovanému zájemci vznikla.